Horní zkřížený syndrom je v populaci velmi rozšířený. O co se jedná? Jednoduše řečeno o svalovou dysbalanci v oblasti horní poloviny trupu a krku. Je častou příčinou bolestí krční páře a od ní se odvíjejících bolestí hlavy. Trpí jím většinou ti, jejichž práce má sedavý charakter v kombinaci s prací s počítačem.
Anatomický základ
Svalová dysbalance se logicky týká svalů. V případě HZS svalů horní poloviny trupu, ramenního pletence a krku. Některé svalové skupiny plní roli posturální, to znamená, že jsou zodpovědné za správný postoj (v tomto případě spíše správnou polohu v sedu). Jiné zase plní úlohu fázickou, neboli pohybovou. Posturální svalstvo má tendenci ke zkracování, pokud jej dostatečně neprotahujeme, fazické ve stejném případě ochabuje. A o tom, že při kancelářské práci je zatížení svalů nedostatečné nemůže být pochyb. O jaké svaly se konkrétně jedná?
1. Svaly s tendencí ke zkrácení:
· zdvihač hlavy, lopatky
· prsní svaly
· horní část trapézů
2. Svaly s tendencí k ochabování:
· ohýbače krku
· rhombické svaly (mezilopatkové)
· pilovitý sval
· rotátory hrudní páteře
Tyto skupiny svalů se nacházejí v lidském těle zpravidla proti sobě. Naproti prsním svalům jsou mezilopatkové apod. Tudíž svaly s tendencí ke zkrácení jsou postaveny „křížem“. Odtud pochází název dysbalance. V důsledku toho dochází u HZS k nesprávnému postavení důležitých kloubů. Ramena jsou stahována dopředu, stejně tak krční páteř, vytváří se „hrb“ na páteři. Z toho plyne přetížení svalů a kloubů a následně bolest.
Kompenzace
Odstranění těchto obtíží je sice dlouhodobým procesem, nicméně cviky, které lze používat, nejsou náročné. Pokud nejde o stav chronický se strukturálními změnami, zvládne to každý sám. Základem je posílení svalů posturálních a protažení fyzických. Dobrým prostředkem je například jóga, během níž svaly zároveň protahujete i posilujete. Základní nenáročné sestavy dokáží v řádu týdnů situaci změnit k lepšímu. Existují i speciální centra rehabilitace, kde pracují s klienty metodami zdravotní tělesné výchovy.
